Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Noc vědců na brněnské hvězdárně

Noc vědců na brněnské hvězdárně

V pátek 6. října proběhne na Hvězdárně a planetáriu Brno již tradiční Noc vědců. A protože to bude dva dny po šedesátém výročí startu první umělé družice Země, je téma více než zřejmé. Vstup zdarma!

„Je bez diskuze, že se jednalo o výjimečný počin. Tehdejší Sovětský svaz vypustil Sputnik 1 – první umělou družici naší planety – 4. října 1957. Sputnik 1 oběhl celou planetu za pouhých 90 minut. A ve sluchátkách i jednoduchých radiopřijímačů bylo slyšitelné jeho vysílání… Sputnik 1 vlastně kromě pípání nic jiného ani nedělal. Ale to vůbec nevadilo. Umělá družice celému světu hrdě oznamovala: Jsem tady! Přepište dějiny!“ popisuje Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno.

Řada lidí si dodnes vzpomíná, jak Sputnik 1 sledovali letět noční oblohou. Ve většině případů to ale nebyla první družice, nýbrž první vesmírné smetí. Spolu se Sputnikem 1 se totiž na oběžnou dráhu dostal i poslední stupeň jeho kosmické rakety. Sputnik 1 byl sotva viditelný, ale raketu jste viděli i z Brna.

První lov nebyl v Brně úspěšný, ale už 10. října 1957 prolétl Sputnik 1 zorným polem dalekohledu, u kterého seděl Jiří Sedláček. Tehdy žák 11. třídy Jedenáctileté střední školy na třídě kapitána Jaroše, jinak též aktivní pozorovatel meteorů, později student matematiky a fyziky na brněnské univerzitě, který nakonec vyrostl v docenta Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií Vysokého učení technického v Brně.

099071.jpg

099073.jpg

Středobodem veškerých aktivit bude představení Úsvit kosmického věku, které diváky provede nejúžasnějším dobrodružstvím, do kterého se kdy lidstvo pustilo. Vydají se ve šlépějích konstruktérů prvních umělých družic Země, zažijí výpravu prvního člověka do vesmíru, pocity prvního hrdiny, který se vznášel ve skafandru mimo mateřskou loď, prvních pozemšťanů, co se procházeli po Měsíci. Nahlédnou také na Mars, Venuši či periferii Sluneční soustavy. Co pohánělo kola kosmického průmyslu? Byla to touha po poznání? Závod velmocí? A kam se kosmický výzkum vydá v nejbližší budoucnosti? Na to všechno – a mnohé další – odpovídá představení Úsvit kosmického věku. Pořad o historii pozemské kosmonautiky a odvěké touze člověka vznést se mezi hvězdy.

Dále se můžete těšit na…

  • expozice velkých modelů kosmických lodí (Discovery, Sojuz TMA, Proton, ISS atd.);
  • volně přístupnou výstavu Říše mlhovin v sále exploratoria;
  • ochutnávku ruského „čaje” a zmrzliny;
  • průběžné vypouštění Sputníků 1;
  • návod na pozorování umělých družic;
  • a další překvapení.

Vstup zdarma!




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


19. vesmírný týden 2024

19. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polárna žiara 5.-6.5.2024

Polárna žiara 5.-6.5.2024

Další informace »